|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Obraz samoživitelek ve vybraných masových médiích
Hlásek, Daniel ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na obraz samoživitelek ve vybraných masových médiích, resp. nejčtenějších českých denících. Práce se opírá o několik teorií a konceptů, jakými jsou masová média a nastolování agendy pro veřejnou politiku, stigmatizace neúplných rodin - samoživitelek, teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram, neúplná rodina a chudoba, feminizace chudoby a koncept sociální exkluze. Hlavním cílem práce je popis obrazu samoživitelek ve vybraných masových médiích a hledání souvislostí zejména ve vztahu k veřejné politice. Součástí práce je tedy nastínění problematiky matek samoživitelek podpořené statistickými daty, zmíněné teorie a koncepty, představení analyzovaných deníků a důkladný popis použité metody a s tím spojených náležitostí. Pro výzkum byla vybrána kvantitativní obsahová analýza, která je nejvhodnější metodou pro zkoumání velkého počtu textů pocházejících z delšího časového úseku, což přesně odpovídá předmětu výzkumu této diplomové práce. Texty byly vybrány dle předem určených klíčových slov. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek, případně grafů, přičemž tyto jsou v závěru práce vztaženy ke zmíněným teoretickým východiskům.
|
|
|
Vývoj veřejných politik ve vztahu k matkám samoživitelkám v letech 1989-2015 v České republice
Jeřábková, Anna ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Štěpánková Štýbrová, Martina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj veřejných politik ve vztahu k matkám samoživitelkám v letech 1989 až 2015. Práce se konkrétně zaměřuje na legislativu, která se týká specificky matek samoživitelek. Zabývá se tím, jak se jich tato legislativa dotýká, jak řeší jejich situaci a jaké benefity jim přináší. Zároveň práce popisuje vývoj této legislativy v čase, a to konkrétně v letech 1989-2015. Tedy to, která legislativa byla kdy schválena, či zrušena a jaké je celé pozadí vzniku daných legislativních opatření. Jádrem empirické části práce je analýza legislativních dokumentů, které se nějakým způsobem dotýkají matek samoživitelek a jejich rodin a analýza stenografických zápisů schůzí Parlamentu (Poslanecké sněmovny a Senátu) k jednotlivým zákonům. Nastíněný vývoj je v práci vysvětlen v kontextu teorie sociálních konstrukcí cílových populací, teorie depolitizace a teorie path dependence. Smyslem práce je pomocí analýzy legislativních dokumentů zjistit, jak se situace samoživitelek od roku 1989 vyvíjí, zda se jejich situace zlepšuje či spíše zhoršuje. Předpokladem je, že od roku 1989 k proměně došlo, a to od socialistického "doběhu" větší ochrany na trhu práce a sociální podpory k faktickému vymizení samoživitelek jakožto specifické cílové skupiny sociální politiky.
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
| |
host ::
RSS.